Konec sveta 2012

21. 12. 2012

Categories

Nostradamus

http://fenomen2012.ic.cz/img/nostradamus.jpgŽil v letech 1503 – 1566. Narodil se ve Francii a vyrůstal v židovské rodině. Nostradamus patří mezi nejpopulárnější proroky. Často je však opomíjen fakt, že kromě svého nadání pro předpovídání budoucnosti také vystudoval medicínu a několik let pracoval jako lékař. Působil často na místech, které zasáhl mor zvaný La Charbon a většinou úspěšně léčil nemocí postižené obyvatelstvo.

Nostradamus svým nadáním a netypickými zájmy částečně překvapoval už v dětství – uznával tehdy odmítaného Koperníka a zajímal se především o astrologii a okultismus. Ve svých asi třiceti letech se oženil a ve městě Agen založil rodinu. Ale když v roce 1537 v Agenu propukl mor, celá jeho rodina se jím nakazila. Nostradamus, který do té doby dokázal z moru úspěšně vyléčit tisíce lidí v širokém okolí, tentokrát v léčbě neuspěl – celá jeho rodina moru podlehla, až na něj samotného, který navzdory tomu, že mezi lidmi nakaženými morem pracoval velmi často, sám se jím údajně nikdy nenakazil. Kromě této rodinné tragédie jej ovšem následně opustili i blízcí – a on zůstal sám. To mělo za následek, že se k okultismu obracel stále častěji. Církev, když se o jeho zájmech dozvěděla, jej začala pronásledovat a dožadovala se, aby byl postaven před inkviziční soud. Nostradamus soudu však uprchl a vydal se na cesty převážně po jižní Evropě. Mezitím začaly významně zesilovat jeho schopnosti předpovídat budoucnost. V roce 1544 se vrátil do rodného kraje Provence ve Francii, kde zrovna v tom roce propukla největší vlna moru za celé století. Podle některých zdrojů se do Provence vrátil toho roku právě proto, že tušil příchod moru. Zde vyléčil prakticky celá města Aix a Salon, načež se právě v Salonu znovu oženil. Vzal si dívku z bohaté rodiny, s kterou si poté postavil dům na okraji města. Krátce nato se již dal naplno do psaní proroctví.

Jedno z prvních proroctví se týkalo smrti francouzského krále Jindřicha II. Podle jeho proroctví měl zemřít na zranění způsobené kopím. – Roku 1559, když se Jindřich II. zúčastnil turnaje rytířů, proti němu stál skotský velitel Gabriel Montgomery. První srážka skončila nerozhodně, protože oba jezdci se udrželi v sedle. Jenže když si Jindřich II. prosadil odvetu a nastoupil proti němu znovu, z Montgomeryho kopí se odlomila tříska a pronikla skrz jeho oko až do mozku. Na následky zranění král zemřel…

I když Nostradamovi způsobila první splněná proroctví problémy (lidé jej považovali za čaroděje), roku 1554 se mu dostalo vyznání od samotného krále Karla IX., který přijal návrh své matky Kateřiny udělit Nostradamovi titul rady a lékaře – ordináře. A tak Nostradamus sice pokračoval ve své lékařské praxi, ale především se hned následujícího roku dal do psaní hlavních svazků svých proroctví, dnes známé jako „Les Propheties”, které obsahují většinu proroctví, o nichž se mluvilo v minulosti i dnes. Nostradamus zemřel 2. července 1566 „u postele a lavice”, jak si sám před tím předpověděl.

Jeho svazky proroctví Les propheties jsou ovšem známá dodnes. Proroctví postupně napsal v letech 1555 až 1557. Celkem sedm svazků obsahuje 700 čtyřverší, v každém ze svazků 100. Zajímavostí na Nostradamovi je, že proroctví psal v několika jazycích – například v latině, hebrejštině, arabštině nebo řečtině. Výsledkem této složité jazykové kombinace je, že při překladu do jednoho jazyka došlo k určité „deformaci” některých proroctví. Proto se občas objevují názory, že Nostradamova proroctví jsou nespolehlivá a mohou znamenat v podstatě cokoliv. Ale zdá se, že ta deformace možná není tolik horká – a není jednodušší způsob jak si to dokázat, než si pár proroctví citovat. Podívejme se tedy pro začátek na zlomek proroctví, která se vztahují k dávné nebo bližší minulosti:

„Nedaleko Itálie se narodí císař… Z obyčejného vojáka to dotáhne k císařství… Itálie, Španělsko a Anglie se budou třást.”

Toto proroctví téměř „do puntíku” sedí na Napoleona. Ten se narodil ve městě Ajaccio, nacházejícím se na ostrově Korsika nedaleko Itálie. Ve francouzské armádě začínal jako obyčejný voják, ale v roce 1799 byl jmenován na prvního konzula a v roce 1804 se stal císařem. Vedl invaze mimo jiné do Anglie a Itálie. Jediná nepatrná odlišnost v proroctví je, že při dobytí Španělska se možná třásl více Napoleon – při bojích o jeho území ztratil velkou část svých mužů. Ale co je podstatné, Španělsko dobyl. Doba Napoleona a jeho války přitom probíhaly asi 250 let po Nostradamově smrti.

Nostradamus také zřejmě předpověděl i svržení prvních jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki – paralely jsou přesné:

„Nedaleko přístavů dvou měst dopadnou dvě metly, jaké před tím nebyly k vidění… Lidé budou padat jako koseni mečem. S pláčem budou prosit o pomoc od velkého nesmrtelného Boha.”

Pokud jde o předpovědi pro současnost a budoucnost, tak na naše období se Nostradamus rovněž dívá jako na období velkého celosvětového zlomu. S ohledem na pokročilost v našem celém pojednání je už ale doslova výmluvné, že ani podle Nostradama tohle nebude znamenat tutový konec světa. Zdá se, že i podle něj to, čím procházíme, je „jen” bod zvratu, který vyústí v něco zcela odlišného. Podle jednoho proroctví, o němž se zmíníme nakonec, čeká jistou formu „osvobození” každého člověka. Tomu ovšem má předcházet především Hlad, Válka a Nákaza, o nichž se Nostradamus ve svých proroctvích pro blízkou budoucnost zmiňuje velmi často. Mluví ale i o „jakýchsi” přírodních katastrofách:

„Zemětřesení bude hlášeno ze spodku Asie… Korint a Efesos v hrozném stavu.”

Toto proroctví už možná také můžeme zařadit do kategorie Splněných – velmi silné zemětřesení s epicentrem pod mořskou hladinou bylo hlášeno z jihu Asie 26. prosince 2004 a vyvolalo mohutné vlny tsunami. Ty se projevily v celé jihovýchodní Asii, v Indii, na Maledivách, v Austrálii a částečně i v Africe a na Madagaskaru. Zabily statisíce lidí, nejvíce z nich zemřelo na jihu Asie. Korint je starověký název pro dnešní Řecko, které leží na Balkánském poloostrově. Na Balkáně přitom v 90. letech 20. století probíhala válka o nezávislost Jugoslávie; kromě toho zejména v posledních několika letech je tato oblast postihována velmi častými devastujícími výkyvy počasí – Balkán včetně Řecka zužují opakující se, neobvykle intenzivní vlny extrémního sucha a tropických veder až kolem 40°C, jež zejména v roce 2007 měly za následek snadné šíření rozsáhlých požárů po značné části Řecka. Jindy se období sucha zde rázem mění na období extrémních srážek, jejichž příčinou naopak dochází k často se opakujícím povodním. Například v roce 2005 prožila severní a východní část Balkánu 3 nebo 4 vlny velkých povodní, ale další se vyskytly opakovaně v dalších letech. Oba druhy extrémů připravují balkánské zemědělce o značné části úrody. Rovněž Slovensko, které je balkánské oblasti poměrně blízko, prožilo v uplynulých pěti letech několik takových záplav a velmi teplých period. Efesos (dnešní Turecko) taktéž poslední dobou zužují poměrně velké klimatické výkyvy (viz. povodně vyvolané extrémními přívalovými dešti na podzim 2009). Toto Nostradamovo proroctví se nadmíru dobře plní…

„Velký hlad zasáhne různé oblasti, až se nakonec stane celosvětovým. Bude tak hrozný a tak dlouhotrvající, že lidé budou vyhrabávat kořínky a odtrhávat děti od prsu.”

Spisovatel a badatel John Hogue ve své knize „Nostradamus a tisíciletí” vyslovil teorii, že očíslování Nostradamových proroctví může někdy odkazovat na konkrétní letopočet. Výše zmíněné proroctví má označení C1Q67 (Století 1, čtyřverší 67), takže by teoreticky mohlo jít o odkaz na rok 1967. Přesně v tom roce přitom došlo k dramatickému poklesu výroby obilí v Biafře (jihovýchod dnešní Nigérie) a na následný hlad zde zemřelo kolem 1 000 000 lidí. Od té doby se hlad pomalu rozšiřuje do dalších oblastí Afriky a světa. K tomu, aby propukl hlad celosvětový, přitom stačí méně než si možná spousta z nás dokáže připustit. Například zhroucení křehké energetiky, která má často lokální problémy při každé větší sněhové kalamitě nebo bouřce. Kolaps této infrastruktury by způsobil dominový efekt: žádná elektřina = zhroucení ekonomiky (banky fungují na elektřinu) = regály budou prázdné (když nejsou peníze, nejsou obchody)…

„Každá nová generace vivine zbraně ničivější a hrozivější než generace předcházející.”

Zde není potřeba žádného komentáře.

„Po velké bídě pro lidstvo se přiblíží jedna ještě větší. Až se obnoví velký cyklus století,… bude pršet krev, nákaza, mléko, hlad, válka.”

Fráze až se obnoví velký cyklus století je pravděpodobně narážkou na začátek nového tisíciletí (2000). Krve v dnešním rozvráceném světě plném násilí a terorismu teče všude dost; právě teď žijeme v době, kdy mezi sebou mutují nebezpečné viry chřipky; v Číně mají za sebou aféru se škodlivým mlékem a regionální války permanentně pokračují. Hlad je ve světě už dávno (viz výše). Jen se trochu obávám, že to stále ještě není přímo to, o čem Nostradamus vlastně mluví… Zdá se totiž, že podle jeho vize by se měly věci ještě dále vystupňovat. O tom už svědčí dalších několik jeho proroctví.

„Jednoho dne se dva velcí vůdcové stanou přáteli a jejich velká moc poroste. Nová země bude na vrcholu své moci.”

V poslední době jsme svědky jistých a stále patrnějších tendencí ze strany Ruska a Spojených států amerických navázat vzájemné přátelské vztahy. Nová země, tedy s největší pravděpodobností Amerika, má přitom skutečně značný politický a ekonomický vliv prakticky na celý svět – je na vrcholu své moci. Na první pohled mohou podobné snahy o normalizaci vztahů dvou světových politických gigantů působit dobrým dojmem. Jenže Nostradamus se na toto sblížení dvou velmocí dívá jinak – podle něj jde o předehru k největšímu válečnému konfliktu v historii (viz další Nostradamova proroctví). Rusko a USA prý spojí své síly a pak se zapojí do strašné války (III. světové), kterou rozpoutá Středovýchod. Ten by také podle jeho vizí měl být posléze během války zcela zničen.

„Jedenáctka – čtyři nájemní vrahové – strašlivá válka nastane. Velký nepřítel lidského rodu. Bude ještě horší než ten děd. Železem, ohněm, vodou – krvavá a nelidská.”

Podle některých interpretací se toto proroctví vztahuje k roku 2010. V tom případě by jedenáctka mohla odkazovat na konkrétní měsíc – Listopad 2010, což se kryje s teorií Time Wave Zero (křivka grafu v té době také začíná klesat) a proroctvími bulharské věštkyně známé jako Baba-Vanga, která v té době také vidí vážné riziko válečného konfliktu. Čtyři nájemní vrahové mohou představovat čtyři země, jež se do války zapojí jako první. To by zase mohlo odpovídat skladbě USA – Rusko – Írán – Čína, které mají buď jako velmoci ve světě dobré politické postavení a velké možnosti zbrojení, nebo jsou sice politicky nestabilní, ale na druhou stranu disponují se zbraněmi hromadného ničení a neskrývají touhu navzdory nesouhlasu ostatních zemí vyvíjet tyto zbraně i nadále. „Bude ještě horší než ten děd.” Není slovo děd skryté symbolikum pro II. světovou válku? Co by to potom znamenalo pro válku v dnešní době?

Některá Nostradamova proroctví zavánějí dojmem, že válku a nákazu, a někdy dokonce i hlad, spojuje do jednoho celku. Je možné, že tak ukazuje na využití jaderných nebo chemických zbraní? Slovem mor nebo nákaza možná nemusí odkazovat na chřipku nebo na jinou „samostatnou” virovou nemoc, nýbrž na nemoc z ozáření. Rovněž požívat potraviny zamořené případným radioaktivním spadem by bylo nemožné. Nostradamova proroctví se dál stupňují:

„Na úsvitu bude vidět velký oheň. Hluk a světlo se bude šířit směrem k severu. Zatímco svět bude umírat, a budou slyšet výkřiky, smrt je bude čekat zbraněmi, ohněm a hladem.”

Dnešní lidé mají silný potenciál k sebezničení. Zatímco se bojíme nebezpečí z vesmíru nebo globálních změn klimatu, na mnohých místech planety se už dávno vyrábějí zbraně, které mohou celou Zemi po hromadnějším použití dostat do většího a děsivějšího kataklyzma než takřka jakákoliv „nevinná” přírodní katastrofa. Kam to asi povede, pokud Írán v čele s Mahmúdem Ahmadínežádem od svého jaderného programu brzy neupustí? Co má v úmyslu, že s takovou rázností odmítá výzvy ostatních národů zneškodnit své zásoby jaderných zbraní? Jaké pak bude mít vůči ostatním národům politické výhody? A jak celou situaci ovlivní politická nestabilita, která se v celém světě v poslední době tolik rozmáhá?

Doufejme jen, že se Nostradamus v této předpovědi škaredě plete, a lidé, kteří se zbraněmi hromadného ničení manipulují, dostanou včas rozum. To, zda někde vybuchne bomba (jakákoliv), totiž ovlivní sám člověk, který si svůj čin může kdykoliv rozmyslet, nikoliv příroda! A ani Bůh.

Hlad, mor, válka. Především to jsou pohromy, které podle Nostradama brzy nejvíce ovlivní život každého z nás. Tvrdí, že všechny jejich projevy se budou do určitého bodu postupně stupňovat. Pak ale čeká další obrat. A tentokrát konečně po dlouhou dobu k lepšímu:

„Nákazy a války zmizí… Po dlouhou dobu budou země obývány v míru. Lidé budou bezpečně cestovat vzduchem, moři i vlnami.”

Dnes tolik populární proroctví Nostradama jsou často zmiňována jen v souvislosti s katastrofami, jež pro naši dobu předpovídá. Ale něco je z jeho vizí zásadním způsobem vynecháváno: nevidí absolutní konec! Pokud by nástup Nového věku viděl jen Nostradamus, mohli bychom se mu s ohledem na velikost jím předpovídaných katastrof jen od srdce vysmát. Jenže jak jsme se z části přesvědčili už v předchozím díle, a budeme se přesvědčovat i nadále, není v tom zdaleka sám…

Prevziate: www.fenomen2012.ic.cz

Popularity: 66% [?]

Spread The Love, Share Our Article

Related Posts

Comments

  1. robco Júl 6, 2010

    Hidden due to low comment rating. Click here to see.

    Poorly-rated. Like or Dislike: Thumb up 1 Thumb down 5

  2. Erika Júl 16, 2010

    Majsky kalendar je dokazom že existovali ludia ktory mali čosi viac dane do vienka.čim sa riadili netušime,ale je dokazatelne v dnešnej dobe zatienenie slnka a postoj planet.ked nam chceli niečo tymto zdelit tak mali na to razny dovod.ked sa stane niečo nečakane v ten den,tak si možme byt isty že to take nečakane zas nebude.Pripravme sa a hlavne ak nebude koniec sveta mali by sme aj my začat tym rokom pisat dalej dejiny.

    Well-loved. Like or Dislike: Thumb up 5 Thumb down 0

  3. Jan Aug 11, 2010

    „Nákazy a války zmizí… Po dlouhou dobu budou země obývány v míru. Lidé budou bezpečně cestovat vzduchem, moři i vlnami.”
    Je to správně- skutečně i cestovat vzduchem?
    Jde o 17 století.

    Ohodnotit: Thumb up 0 Thumb down 0

Trackbacks

There are no trackbacks on this entry.

Add a Comment

Required

Required

Optional